Tým QEDu vystoupil na Mezinárodním astronautickém kongresu v Baku

V azerbajdžánském Baku se ve dnech 2.–6. října konal již 74. ročník Mezinárodního astronautického kongresu. Ten je svým komplexním pokrytím vesmírného výzkumu unikátní: nabízí nejnovější informace a vývoj jak v akademické sféře, tak v průmyslu.

QED se kosmickém sociálnímu výzkumu věnuje desítky let, sociomapujeme posádky izolované v komplexu MDRS v americkém Utahu, podíleli jsme se na projektech MARS500 (ve spolupráci s ESA) i SIRIUS (ve spolupráci s NASA).

A právě výsledky sociomapování v projektu SIRIUS, v souvislosti s 30letým výročím vzniku první sociomapy, naši zástupci Kateřina Bernardová, Anna Zubková a Radvan Bahbouh na kongresu představili. Prezentace vzbudila mezi účastníky velký zájem a diskusi o tom, jak je – díky sociomapám – možné velmi přehledně vizualizovat komunikaci v týmu.

Sociomapování v kosmickém výzkumu

Prostřednictvím metody sociomapování lze zaznamenat a sledovat vývoj vztahů a vazeb
v různých situacích. Během vesmírné mise se pomocí dotazníku sleduje interakce mezi členy týmu,
na jejichž základě se vytváří uživatelsky srozumitelné mapy vazeb mezi lidmi a jejich dynamika.
Díky tomu lze snadno vyčíst, co se v týmu děje, a predikovat jeho další vývoj. To je, nejen pro dlouhodobé izolační pobyty lidí v extrémních podmínkách, velmi užitečné. Sociomapování je proto vhodné jak pro diagnostiku a intervenci, tak pro prognostiku.

Výsledky sociomapování v projektu SIRIUS

Efektivní komunikace posádky je jakožto hlavní faktor ovlivňující výkonnost posádky jedním
z klíčových parametrů, které je třeba pro úspěšné splnění mise monitorovat a pokud možno průběžně korigovat a zlepšovat. Tato studie přispěla k většímu poznání vzájemné komunikace posádek všech tří misí experimentu SIRIUS, a to jak její kvantity, tak kvality. Kromě toho naznačila velký potenciál využití měření vzájemné komunikace pomocí hodnotících škál jakožto podkladu pro průběžný monitoring a ideálně také debriefing posádky. Využití analýzy komunikace pomocí sociomapování a na něm založených intervencí, které bylo dlouhodobě testováno také v armádním prostředí, by mohlo být dalším přínosem v rámci mezinárodního kosmického výzkumu obecně (diagnosticky i intervenčně). Na základě dosavadních výsledků organizátorům projektu SIRIUS (IBMP RAS a NASA) doporučujeme organizovat workshopy zaměřené na zpětnou vazbu a rozvoj vztahů v posádkách – jak v rámci přípravy, tak i během mise a také po jejím ukončení.